Blízké okolí

Blízké okolí

Chráněné naleziš tě „Starkočský lom“ byl za předmnichovské republiky lom, kde se těžil kámen pro výstavbu okresních cest na čáslavsku. Nyní to je význačná paleontologická a mineralogická lokalita s výskytem fialově červených krystalů almadinu v rule. Klasická lokalita české křídy, která patří ke kutnohorskému krystaliku. Nachází se zde zkamenělý mořský korál Isis miranda a houba Gribrospondia, jediná v Čechách. Je to nejbohatší a nejzajímavější naleziště křídových zkamenělin na Čáslavsku. V zatopeném lomu se v padesátých až sedmdesátých letech koupali děti ze Starkoče a Lovčic, protože ve svých obcích neměly vhodné koupání. Byla zde velmi teplá voda a šikmo položená skála, na které bylo možno si lehnout. V současné době značně poklesla hladina spodní vody, lom je téměř vyschlý a tak se zde prohání pouze chráněné ještěrky. Nyní je celý zarostlý křovím a je špatně přístupný.
 
Další zajímavostí v okolí Starkoče je „Čertův důl“. Říkalo se mu též „Modlící důl“. Tajně se zde scházeli v dobách náboženské nesvobody bratři ze Starkoče, Semtěše, Lovčic, Podhořan, Lipovce, Vinař a Ronova se svým kazatelem Janem Podolským. Při jednom setkání byli vyzrazeni, unikli však tajným východem z rokle. Od těch dob je nazýván čertovým dolem, protože jen ten mohl „kacířům“ pomoci uniknout. Všechny tyto události popisuje Josef Ptáček, učitel ve Starkoči, ve sbírce Kytička pověstí . K čertovému dolu se váží i další historické události. Proběhlo zde historicky první veřejné cvičení členů Sokola Starkoč a to 20. července 1922. Dále zde sehráli ochotníci 24. června 1923 divadelní hru A. Horákové „ O hvězdném šuhaji“, která pojednávala o M. R. Štefánikovi.
 

Listopad 2010                                                                                     

Jaroslav Bruner                                       

Další fotografie ze života obce naleznete    zde