Historie školy

Stručná historie školy

Osada St [škola] arkoč měla od pradávna svojí farní školu přiřazenou k farnímu kostelu. Škola se připomíná již roku 1659. V roce 1717 byla přenesena zdejší fara do Zbyslavi a s ní i škola. Osada byla přiškolena ku škole ve Zbyslavi. Dítka tak musela téměř 176 let docházet do školy do Zbyslavi. Zastupitelstvo obce po dlouhá léta usilovalo o zřízení školy ve Starkoči. Teprve 21. Listopadu 1892 C.K. Zemská školní rada povolila vyškolení obce Starkoč ze Zbyslavi a současně povolila postavit ve Starkoči školní budovu pro 126 žáků. Vyučování začalo v náhradních prostorech již druhé pololetí šk. roku 1892/93, jedna třída byla v čp 10 a druhá třída v čp 24. Již na jaře roku 1893 byl připraven projekt, proběhlo výběrové řízení na stavbu ( dříve veřejná dražba na pronájem stavby). Budova školy byla postavena neuvěřitelně rychle. Výkopové práce začaly 24. dubna a již 12. srpna se stěhoval řídící učitel do přiděleného bytu. Celkový náklad na stavbu školy obnášel 11.000 zl. Téměř celý náklad byl zaplacen v letech 1893 a 1894 formou obecních a školních přirážek k daním, zbytek pokryla subvence. V každé třídě bylo 16 lavic, dvě tabule s podstavcem na zdi a kamna. Třídy byly vyzdobeny jednoduše a to: obraz Jeho Veličenstva a krucifix.

Prvním řídícím učitelem byl ustanoven Karel Kněžourek, mladším učitelem se stal Josef Ptáček, industriální učení bylo svěřeno sl. K. Procházkové. Náboženství katolické vyučoval Alois Novák, farář ve Zbyslavi, učitelem náboženství evangelického se stal mladší učitel Josef Ptáček. Provoz školy byl financován místní školní radou, obcí a okresní školní radou. Škola obdržela každoročně nemálo darů. Od Starkočské záložny, Okresní hospodářské záložny v Čáslavi, pěveckého kroužku, místních ochotníků, domkařů, mládeže, ale i místní občané byli štědrými dárci. Tyto finanční prostředky sloužily k postupnému doplňování školního inventáře, žákovské a učitelské knihovny. Až do roku 1945 měla škola dvě třídy, potom, až do svého zániku to byla již jednotřídka. Postupně se ve škole vystřídalo mnoho učitelů. Kromě výše jmenovaných to byli: Jan David, Josef Mádle, Karel Crkal, Zdeněk Ďoupalík, Jarmila Choltová, Alois Štika, Čeněk Hronek, M. Vančurová, Antonie Hanousková, Horák, Josef Moravec, Jan Sekera, industriální učitelky Kristina Procházková, Františka Tvarůžková. Po roce 1945 to byli: Josef Krejčík, Karel Blažek, Josef Stehlík, Josef Pejřil, František Bukáček, Václav Vavřina, Bohumila Matějková, Věra Novotná, z [škola] novu Josef Stehlík. Ten byl posledním ředitelem školy, když byla tato k 30.6.1962 definitivně uzavřena. Děti poté chodily do základní školy v Podhořanech, později do Dolních Bučic.

Budova školy byla dlouhá léta uzavřena, později v ní byl sklad CO, po roce 1989 je zde umístěna prodejna smíšeného zboží. Obecnímu úřadu a knihovně slouží budova od roku 1997.

Listopad 2010