Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 7. 2018

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 25 až 29°C. Noční teploty 16 až 12°C.

Navigace

Obsah

Historie

Historie

Historické počátky Sokola Starkoč   

  

[Budova sokolovny v roce 1928]Myšlenky hnutí tělocvičných jednot Sokol byly známy velmi záhy po jejich vzniku v širokém okolí a již 15.5.1893 je registrována Tělocvičná jednota Sokol pro Starkoč a okolí. Není ovšem známo zda tento spolek vyvíjel nějakou činnost. Po první světové válce se usneslo několik nadšenců, kteří se vrátili z fronty, že založí tělovýchovnou jednotu Sokol. Památní kniha Školy Starkočské zmiňuje 16. červenec 1922 jako vznik Sokola, oficiálně byl však registrován až 3. června 1925. Prvním starostou byl zvolen rolník Josef Mrštík, místostarostou domkař Čeněk Vostrovský, jednatelem kožešník Jošt, cvičitelem legionář Miloslav Váša a vychovatelem dorostu učitel Josef Ptáček. Historicky první veřejné cvičení členů Sokola Starkoč bylo 20. července 1922 v „Čertově dole“. V roce 1926 zakoupili sokolové stodolu na výstavbu nové sokolovny. Byla vystavěna svépomocí a 22. července 1928 ji slavnostně otevřel starosta obce Josef Novák. Pro Sokol Starkoč byl VIII všesokolský slet v roce 1926 v Praze prvním, na kterém jeho členové cvičili. Nechyběli však ani na IX všesokolském sletu v roce 1932 a v roce 1938 na X. všesokolského sletu. V období let 1938 -1945 byla činnost Obce sokolské zakázána. Po roce 1945 byla budova sokolovny opravena, v sále byly položeny nové parkety. Stav členstva v roce 1947 byl 29 mužů, 6 žen. V této době byla aktivita členstva úžasná, hojně se cvičilo. Činnost jednoty začátkem roku 1948 je zaměřena na zabezpečení zdárného průběhu plánovaného XI. Všesokolského sletu. Do slavnostního průvodu šli s novým praporem, který ušila paní Blažková z Čáslavi. Ten byl 16. června 1948 předán do užívání při velké slavnosti uspořádané v sokolovně za účasti zástupců župy Havlíčkovy z Čáslavi. V Praze nesl prapor Jan Čejka. Veřejně ho sokolové použili poprvé a zřejmě i snad naposled. Politické poměry ve státě nebyly příznivě nakloněny podobným spolkům. Prapor byl pečlivě uložen a po roce 1989 se opět vrátil do Starkoče. Bohatá činnost sokola ke konci roku 1949 vrcholila a následně pomalu končila. V padesátých letech již byla tělovýchova „sjednocená“ pod hlavičkou celostátní tělovýchovné organizace a tělovýchova v sokolských jednotách byla v dalších letech postupně utlumena a tak cvičení na II. Celostátní spartakiádu v roce 1960 bylo labutí písní masového cvičení v sokolských jednotách. Nějaký čas se ještě v sokolovně pravidelně cvičilo, pak začal zájem upadat. V sedmdesátých a osmdesátých letech se výbor scházel jen příležitostně, jednou za dva až tři roky. V těchto letech budova chátrala, necvičilo se, jen zřídka se pořádala taneční zábava. Z tohoto důvodu se práce výboru zaměřuje jen na různá hlášení pro OV ČSTV.  Přesto se v té době již „vysloužilým členům“ podařilo proti vše [První cvičenci v roce 1928] m nástrahám jednotu udržet až do roku 1989, kdy přišlo, že sokolové mohou být opět organizováni pod hlavičkou Československé obce sokolské. Po roce 1989 zbývá ještě pro poslední aktivní členy Sokola Starkoč udělat maličkost. Tou maličkostí bylo navrátit právní postavení jednoty před rok 1948. Ti úplně poslední byli Josef Pavlík a Josef Palát.
 
 

Červen 2010                                                                                             

Jaroslav Bruner