Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Navigace

Obsah

Blízké okolí

Blízké okolí

Blízké okolí


 Chráněné naleziš tě „Starkočský lom“ byl za předmnichovské republiky lom, kde se těžil kámen pro výstavbu okresních cest na čáslavsku. Nyní to je význačná paleontologická a mineralogická lokalita s výskytem fialově červených krystalů almadinu v rule. Klasická lokalita české křídy, která patří ke kutnohorskému krystaliku. Nachází se zde zkamenělý mořský korál Isis miranda a houba Gribrospondia, jediná v Čechách. Je to nejbohatší a nejzajímavější naleziště křídových zkamenělin na Čáslavsku. V zatopeném lomu se v padesátých až sedmdesátých letech koupali děti ze Starkoče a Lovčic, protože ve svých obcích neměly vhodné koupání. Byla zde velmi teplá voda a šikmo položená skála, na které bylo možno si lehnout. V současné době značně poklesla hladina spodní vody, lom je téměř vyschlý a tak se zde prohání pouze chráněné ještěrky. Nyní je celý zarostlý křovím a je špatně přístupný.
 
Další zajímavostí v okolí Starkoče je „Čertův důl“. Říkalo se mu též „Modlící důl“. Tajně se zde scházeli v dobách náboženské nesvobody bratři ze Starkoče, Semtěše, Lovčic, Podhořan, Lipovce, Vinař a Ronova se svým kazatelem Janem Podolským. Při jednom setkání byli vyzrazeni, unikli však tajným východem z rokle. Od těch dob je nazýván čertovým dolem, protože jen ten mohl „kacířům“ pomoci uniknout. Všechny tyto události popisuje Josef Ptáček, učitel ve Starkoči, ve sbírce Kytička pověstí . K čertovému dolu se váží i další historické události. Proběhlo zde historicky první veřejné cvičení členů Sokola Starkoč a to 20. července 1922. Dále zde sehráli ochotníci 24. června 1923 divadelní hru A. Horákové „ O hvězdném šuhaji“, která pojednávala o M. R. Štefánikovi.
 

Listopad 2010                                                                                     

Jaroslav Bruner                                       

 

Další fotografie ze života obce naleznete    zde